Showing only posts tagged přežívám. Show all posts.

Den kultury a oddechu číslo 473

potřetí zamáčknout budík
ranní dávka studenýho vzduchu
zvednout vlasy z podlahy
aspoň patnáctkrát

ranní dávka zubní pasty
abych přebil pach noci
ranní dávka kofeinu
abych přebil pach zubní pasty
dneska tři lžičky
ranní dávka internetu
abych přebil ranní náladu
dneska dvě lžičky
pak po schodech
a ze dveří
do tramvaje
a z tramvaje
do jiný tramvaje
nebo autobusu
a z jiný tramvaje
nebo autobusu
do další tramvaje
nebo pěšky
po starým listí
co se vsakuje do starejch hoven
co se vsakujou do starýho betonu
co se vsakuje do čistý osmičky
a nikoho to nesere

* * *

pak po schodech nahoru
vyslat zdvořilej pozdrav
a zdvořilej úsměv
dostat zpátky upřímnej
nebo naopak
hlavně se nezastavovat
hlavně se neohlížet
hlavně se neotáčet
po schodech nahoru
zjistit, že jsem tu zase první
zjistit, že je poledne
zjistit, že ty knedlíky jsou furt stejně houskový
zjistit, že jsem tu zase poslední
po schodech dolu
a do tramvaje
a do obchodu
pro chleba
okurku
a pražskou šunku

* * *

hlavně nesnít
hlavně nemít fantazii

jinak se omylem zeptám, jestli nevadí, že si příští týden nechám oholit hlavu abych schoval ty šediny, který se mi i přes ten náš báječnej vztah začaly nakonec taky dělat, ale vždyť už jsme spolu přeci přes třicet let a stejně mám pořád nejradši ty naše večery pod přerostlým ořešákem, kdy dáváme pozor, aby slunce zapadlo ve správným úhlu za výkvěty civilizace a na ubrousek od večeře dopíšeme další verš života a pes to chápe a spokojeně stárne na vyhřátý dlažbě

a to by mohlo někoho vyděsit

* * *

večerní dávka zubní pasty
abych přebil pach dne
večerní dávka tekutýho chleba
abych přebil pach zubní pasty
večerní dávka pěti řádek z knihy
abych přebil nespavost
poprvý zamáčknout budík
podruhý zamáčknout budík
potřetí zamáčknout budík
ranní dávka studenýho vzduchu
zvednout vlasy z podlahy
aspoň patnáctkrát.

Nápisy

Sedím v hospodě poté, co jsem spořádal „guláš a pivo“ objednané spatra bez pohlédnutí na polední menu znepřehledněné aktuálně populárním seznamem alergenů a snažím se nemyslet na podivnou bílou hmotu, co zůstala v záhybech „Made in Russia“ na dně půlitru.